Příspěvky

Vepřové srdce se zeleným chřestem a hořčicovým pestem

Obrázek
To se to na 1. máje rýmuje... Ani rýmy, ani srdce jsem neplánovala, ale nakonec uznávám, že se to sešlo hezky a ráda se podělím o recept. V rámci přípravy druhého dílu "Pokojovek" pěstuji nyní doma vše, co sice nepatří mezi klasické pokojovky, ale co může přinést oživení jídelníčku a dokonce posílit zdraví. Jeden květináč tedy zabírá čínská hořčice ( Brassica juncea , někdy zvaná též brukev sítinovitá). Její listy jsou velejemnou zeleninou a lze je používat bez jakékoli další úpravy, nebo se z nich dá připravit výborné pikantní pesto. Dále popsaný recept je vydatným obědem pro 2, případně předkrmem pro 4 strávníky. Vepřové srdce vcelku uvaříme s kořenovou zeleninou (mrkev, petržel, celer), 2 stroužky česneku, 1 menší cibulí a bobkovým listem doměkka. Uvařené těsně před podáváním nakrájíme na tenké plátky. Zelený chřest (v případě potřeby oloupaný) ponoříme do vařící osolené vody a povaříme 6 minut. Pesto připravíme ze dvou plných hrstí hořčicových listů, 2 listů jarní

První úroda saturejky

Obrázek
Saturejku zahradní ( Satureja hortensis ) najdete sice až ve druhém připravovaném díle Pokojovek, nicméně exemplář, který pěstuji doma, by s přehledem zvládl umístění do 1. dílu. Bez nejmenších problémů zvládl zimu (v chladnější místnosti), velmi záhy obrazil a dnes, v polovině dubna, jsem usoudila, že je na čase provést první sestřih. Zkracujeme výhony, které jsou poněkud slabší, ale vůně je stejně vydatná jako u těch letních. Rostlině takto pomůžeme - nové výhony, které porostou již s dostatkem světla, nebudou dlouhé, keřík bude hustší a v červenci zvládne bez problémů vykvést. S letním prostřihem a podzimní sklizní získáme z jednoho keříčku 3 úrody. Saturejka má blahodárný vliv především na trávicí soustavu. Používá se k těžším masům, sýrům, ale třeba i k zelí, luštěninám a jiným nadýmajícím potravinám. Hlavními účinnými látkami jsou silice a třísloviny. Díky silicím má antiseptické a antivirové účinky, třísloviny působí svíravě a zmírňují tak např. průjem či hojí podrážděnou

Touleň srdčitá v nové sezóně

Obrázek
Touleň srdčitá ( Houttuynia cordata ) je opravdu vitální adept na obohacení sbírky jedlých pokojovek. Blížící se jaro zaznamenala už začátkem února a po zimním chladném uložení ukázala, co umí:uprostřed je zaschlý loňský výhon (oddělený od matečné rostliny v srpnu), po obvodu květináče vyrazilo 6 nových výhonů. Ochlazení šlo až k 1 °C, poté byla držena při teplotách 7-12 °C. A odkud touleň je a k čemu je dobrá? Pochází z jihovýchodní Asie. Ve Vietnamu jí říkají rybí máta, což odkazuje k jejímu výraznému aromatu a pěstitele dělí do dvou skupin: milovníky nebo odpůrce. Přidává se do salátů, omelet či dušených jídel. Využívá ji tradiční čínská medicína, účinky má protizánětlivé, čistící a tonizační, pomáhá při infekčních zánětech plic a horních cest dýchacích. A jak je to s jejím přežitím na zahrádce? V květináči je drobná ukázka jejího chování: na zimu se zatáhne, takže to vypadá, že uhynula. Nové výhony se objeví o kus dál - v zahradě to může být až několik metrů. Přirovnala by

Svěží zeleň na našich stolech

Obrázek
Zima je skoupá nejen na barvy, ale i na zdraví prospěšný chlorofyl. Vynikající čerstvou zeleninu nám tak mohou poskytnout pokojovky. Dnes vám chci představit bakopu ( Bacopa monnieri ). Jedná se o rostlinu, která je ve své domovině - v Indii - nejen obvyklou zeleninou, ale i ceněnou ajurvédskou léčivkou. U nás ji lze pěstovat jako vděčnou a nenáročnou pokojovku: při pokojové teplotě a s dostatečnou zálivkou (je to původně bahenní rostlina) se bez problémů rozrůstá i v zimě. A její drobné zelené lístky bezpochyby plní i okrasnou funkci. V Indii je označována jako brahmi (posvátná, vládne silou boha Brahmy), což odkazuje na její vliv na mozkové funkce. Moderní věda ji označuje jako mozkový nutrient (nootropikum). Podporuje dlouhodobou paměť, zlepšuje koncentraci, zmírňuje deprese (zvyšuje tvorbu serotoninu). Přidávat ji lze do salátů, smoothies či sabdží. Pro případné zájemce - několik sazenic mám ve skleníku.

Damašská růže na seznamu

Obrázek
Pěstování damašské růže ( Rosa x damascena) a její zpracování v syrské vesnici Al-Marah bylo zařazeno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO (Representative List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity). foto: Emilian Robert Vicol z Pixabay  Tato voňavá kráska si uznání zaslouží a její zklidňující účinky nechť vás provázejí i v těchto předvánočně hektických dnech!

Kdy a proč pěstovat doma vlaštovičník?

Obrázek
Vlaštovičník větší ( Chelidonium majus ) je dle dostupných zdrojů v lidové medicíně užíván od nepaměti. Používal se především na problémy kůže, při nedostatečné průchodnosti jater a žlučníku a při slabosti zraku (která souvisí právě s jaterními potížemi). Dnes je nejčastěji zmiňován jako bylina vhodná k odstraňování bradavic. K vnitřnímu použití se doporučuje standardizovaný výtažek či homeopaticky zpracovaná droga. K odstranění bradavic se používá oranžová mléčná šťáva, která vytéká z utrženého stonku či listu. Aplikujeme 2x denně přímo na postižené místo. Po několika dnech bradavice zaschne a odpadne, přičemž na kůži málokdy zůstane jizva. A vzhledem k tomu, že listí nejde natrhat do zásoby, vyplatí se po dobu léčby přinést jeden vlaštovičník domů a pěstovat jej v květináči. Pomocí rýče jej vyjměte s dostatečným množstvím balu a celý takto vložte do květináče - neměňte zeminu, ani nepřidávejte substrát. Poté, co vám rostlina poslouží, lze ji vrátit na původní stanoviště. Oproti

Nové přírůstky

Obrázek
Štěpánka neustále testuje nové byliny a jedlé pokojovky, takže už se nám rozšiřuje seznam toho, co chybí v knize. Chystáme dodatky :-) Milovníkům tropických plodů představujeme narančilu. Oficiálně se jmenuje lilek quitský, Solanum quitoense . Pochází z Jižní Ameriky a u nás se dá pěstovat buď ve skleníku (teplota by neměla klesnout pod 10°C) nebo jako pokojová rostlina. Je to keřík s ozdobnými fialovo-zelenými listy. Květy jsou bílé či nafialovělé, chceme-li se dočkat plodů, je třeba pomoci s opylováním.    Další kousek - tedy spíše jeho český název - nepotěší botaniky, kteří mají rádi systém. Jedná se o rostlinu z bohatého rodu Plectranthus , které už jsou prostě označovány jako "spp." (= druhy). Česky je nazýváme moud nebo molice. Nicméně zahradníci chtějí prodávat, pravděpodobně se inspirují prosperujícím farmaceutickým průmyslem a alespoň v Česku tak vznikají rostliny - diagnózy: k angínovníku ( Belamcanda chinensis ) a rýmovníku ( Plectranthus argentatus ) přibyl